Smyčka: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | [[Kategorie:Smyčka]] | ||
+ | [[Kategorie:Elektrika]] | ||
+ | [[Kategorie:Digitální zapojení]] | ||
+ | |||
Pojem "smyčka" (vratná smyčka) se používá k označení "útvaru" v kolejišti, kde by došlo k napojení kolejnic opačné polarity. Typický a nejjednodušší je tzv. Balónová smyčka - viz obrázek. | Pojem "smyčka" (vratná smyčka) se používá k označení "útvaru" v kolejišti, kde by došlo k napojení kolejnic opačné polarity. Typický a nejjednodušší je tzv. Balónová smyčka - viz obrázek. | ||
[[Soubor:Balónová smyčka.jpg|náhled]] | [[Soubor:Balónová smyčka.jpg|náhled]] | ||
Na kolejišti pak vznikne zkrat, úsek smyčky je nutné oboustranně izolovat, a vyřešit jeho napájení tak, aby se dal připojit v takové polaritě, která vyhovuje pro vjezd (výjezd), který právě chceme použít. | Na kolejišti pak vznikne zkrat, úsek smyčky je nutné oboustranně izolovat, a vyřešit jeho napájení tak, aby se dal připojit v takové polaritě, která vyhovuje pro vjezd (výjezd), který právě chceme použít. | ||
+ | <br clear=all> | ||
Smyčka ale může vzniknou i v řadě jiných případů, při propojování různých tratí, nebo kolejovou spojkou u tzv. falešné dvojkolejky: | Smyčka ale může vzniknou i v řadě jiných případů, při propojování různých tratí, nebo kolejovou spojkou u tzv. falešné dvojkolejky: | ||
Řádek 13: | Řádek 18: | ||
# řízeni zkratem. Modul vyhodnotí zkrat, který vznike při přejezdu lokomotivy (vagónu s osvětlením apod) a propojení přepínaného úseku s okolím | # řízeni zkratem. Modul vyhodnotí zkrat, který vznike při přejezdu lokomotivy (vagónu s osvětlením apod) a propojení přepínaného úseku s okolím | ||
# řízení pomocí optických senzorů, kolejových kontaktů nebo detekce obsazení. | # řízení pomocí optických senzorů, kolejových kontaktů nebo detekce obsazení. | ||
+ | # řízení software/PC na základě jízdního řádu, plánů atd. | ||
+ | |||
+ | == Detekce vagonů == | ||
+ | Pokud se používají proudové [[Detekce obsazení#Proudov.C3.A9_detektory|detektory obsazení]], řízení smyček funguje nejlépe když jsou všechny vagony vybavené pro odběr proudu: | ||
+ | - osvětlení | ||
+ | - odporový lak na dvojkolí | ||
+ | - odpor připojený na dvojkolí | ||
+ | Nebo alespoň je-li takto vybavené první (lokomotiva obvykle proud odebírá) a '''poslední vozidlo soupravy'''. Jinak může nastat stav, kdy řídící software v PC, nebo obsluha vyhodnotí uvolnění úseku a přehodí výhybku na vjezdu do smyčky a způsobí vykolejení zadní části soupravy. | ||
+ | |||
+ | [[Soubor:Smycka-zkrat.jpg|náhled]] | ||
+ | Jestliže na konci soupravy nejsou vagony s dvojkolími vybavenými pro detekci obsazení může dojít k tomu, že po plném najetí lokomotivy (resp. detekované části soupravy) do těla smyčky (přepínaného úseku) se původní přibližovací úsek uvolní. Tou dobou je ale zadní část soupravy ještě mimo přepínaný úsek. Kdyby v tu chvíli smyčkový modul přepnul polaritu v přepínaném úseku, tak při přejezdu kovového dvojkolí '''přes hranici úseků hrozí zkrat''', který může vyhodnotit centrála a vypnout DCC výstup (jako obvykle při zkratu). | ||
+ | <br clear=all> | ||
+ | |||
+ | == Bez-zkratové řízení == | ||
+ | Tradiční způsob řízení vyžaduje zapojení senzorů, které zpracuje specializovaný modul. Ten řídí buďto jen polaritu, nebo i přestavník [http://www.fucik.name/masinky/auto_loop/ jako modul J.Fučíka] <ref name="fulda">[http://www.fucik.name/masinky/auto_loop/ Auto Loop], J. Fučík</ref>. Ten vyžaduje aby na každé straně přepínaného úseku byl detekční úsek, kterým se smyčkový modul řídí. [[Soubor:Vratná smyčka s detekcí.gif|náhled]] | ||
+ | To znamená, potřebujeme: | ||
+ | * jeden úsek vjezd | ||
+ | * vlastní přepínaný úsek smyčky | ||
+ | * jeden úsek výjezd | ||
+ | |||
+ | Konkrétně tento modul<ref name="fulda"/> pracuje '''jen se servy'''. Máte-li motorické nebo elektromagnetické přestavníky - smůla. Navíc si modul "uzurpuje" řízení výhybky: to samozřejmě moc nevadí - ale většinou jsou přestavníky zapojené do jiných dekodérů a tenhle jeden by byl "zvláštní" (jinak nastavovaný, jinak fungující). Dále pak jsou nutné 2 další úseky, v rámci "smyčkové" koleje - minimálně na délku lokomotivy. Zároveň se "nějak" '''musí zajistit snímání obsazenení v detekčních úsecích''' (odkazovaný modul to nereší), aby se vlak "neztratil z raradu" případného řídícího software, nebo na panelu. | ||
+ | |||
+ | Na druhou stranu, většina jiných smyčkových modulů zase '''jen přepíná polaritu''' - o přestavník se musíte starat sami (nebo řídící SW) tak, aby nedošlo k podhození výhybky pod soupravou. | ||
+ | |||
+ | Odhaduji, že autonomní přepínání výhybky a "mizení" vlaku může způsobit potíže u SW stavění vlakových cest, případně u automatického provozu, který podle obsazení sleduje polohy souprav. Modul však '''reší nedetekované vozy''', protože pro sepnutí musí souprava projet téměř celý přepínaný úsek a právě automatické přehazování výhybky. Případně se dá kaskádovat s "obyčejným" proudovým detektorem (nezkoušel jsem), aby byla souprava pod dohledem i v detekčních úsecích smyčky. | ||
+ | |||
+ | Další podobné moduly, komerční i nekomerční: | ||
+ | * [https://www.digikeijs.com/en/dr5013-digireverse-ultimate-reverse-loop-module.html Digikeijs DR5013]<ref name="digikeijs">[https://www.digikeijs.com/en/dr5013-digireverse-ultimate-reverse-loop-module.html Digikeijs DR5013]</ref> | ||
+ | * [https://www.roco.cc/en/product/22392-0-0-0-0-0-0-004006-0/products.html ROCO 10767]<ref name="roco">[https://www.roco.cc/en/product/22392-0-0-0-0-0-0-004006-0/products.html Roco 10767]</ref> | ||
+ | * ... | ||
+ | |||
+ | Řízení pomocí čidel (ne obsazení) zajišťuje také zapojení Moduly Brno<ref name="modulybrno"/>: [http://www.modulybrno.cz/automaticka-vratna-smycka http://www.modulybrno.cz/wp-content/uploads/2012/09/automaticka-smycka.png] | ||
<hr/> | <hr/> |
Aktuální verze z 23. 6. 2021, 22:56
Pojem "smyčka" (vratná smyčka) se používá k označení "útvaru" v kolejišti, kde by došlo k napojení kolejnic opačné polarity. Typický a nejjednodušší je tzv. Balónová smyčka - viz obrázek.
Na kolejišti pak vznikne zkrat, úsek smyčky je nutné oboustranně izolovat, a vyřešit jeho napájení tak, aby se dal připojit v takové polaritě, která vyhovuje pro vjezd (výjezd), který právě chceme použít.
Smyčka ale může vzniknou i v řadě jiných případů, při propojování různých tratí, nebo kolejovou spojkou u tzv. falešné dvojkolejky: [1]
Pro řízení smyčky se používá v zásadě nekolik přístupů:
- poloha přestavníku. Poloha přestavníku přímo určuje polaritu v přepínaném kolejovém úseku. Takto můžeme řídit jak "balón", tak kolejovou spojku. U některých "útvarů" však určit přestavník, podle kterého by se polarita řídila nejde.
- řízeni zkratem. Modul vyhodnotí zkrat, který vznike při přejezdu lokomotivy (vagónu s osvětlením apod) a propojení přepínaného úseku s okolím
- řízení pomocí optických senzorů, kolejových kontaktů nebo detekce obsazení.
- řízení software/PC na základě jízdního řádu, plánů atd.
Detekce vagonů
Pokud se používají proudové detektory obsazení, řízení smyček funguje nejlépe když jsou všechny vagony vybavené pro odběr proudu: - osvětlení - odporový lak na dvojkolí - odpor připojený na dvojkolí Nebo alespoň je-li takto vybavené první (lokomotiva obvykle proud odebírá) a poslední vozidlo soupravy. Jinak může nastat stav, kdy řídící software v PC, nebo obsluha vyhodnotí uvolnění úseku a přehodí výhybku na vjezdu do smyčky a způsobí vykolejení zadní části soupravy.
Jestliže na konci soupravy nejsou vagony s dvojkolími vybavenými pro detekci obsazení může dojít k tomu, že po plném najetí lokomotivy (resp. detekované části soupravy) do těla smyčky (přepínaného úseku) se původní přibližovací úsek uvolní. Tou dobou je ale zadní část soupravy ještě mimo přepínaný úsek. Kdyby v tu chvíli smyčkový modul přepnul polaritu v přepínaném úseku, tak při přejezdu kovového dvojkolí přes hranici úseků hrozí zkrat, který může vyhodnotit centrála a vypnout DCC výstup (jako obvykle při zkratu).
Bez-zkratové řízení
Tradiční způsob řízení vyžaduje zapojení senzorů, které zpracuje specializovaný modul. Ten řídí buďto jen polaritu, nebo i přestavník jako modul J.Fučíka [2]. Ten vyžaduje aby na každé straně přepínaného úseku byl detekční úsek, kterým se smyčkový modul řídí.
To znamená, potřebujeme:
- jeden úsek vjezd
- vlastní přepínaný úsek smyčky
- jeden úsek výjezd
Konkrétně tento modul[2] pracuje jen se servy. Máte-li motorické nebo elektromagnetické přestavníky - smůla. Navíc si modul "uzurpuje" řízení výhybky: to samozřejmě moc nevadí - ale většinou jsou přestavníky zapojené do jiných dekodérů a tenhle jeden by byl "zvláštní" (jinak nastavovaný, jinak fungující). Dále pak jsou nutné 2 další úseky, v rámci "smyčkové" koleje - minimálně na délku lokomotivy. Zároveň se "nějak" musí zajistit snímání obsazenení v detekčních úsecích (odkazovaný modul to nereší), aby se vlak "neztratil z raradu" případného řídícího software, nebo na panelu.
Na druhou stranu, většina jiných smyčkových modulů zase jen přepíná polaritu - o přestavník se musíte starat sami (nebo řídící SW) tak, aby nedošlo k podhození výhybky pod soupravou.
Odhaduji, že autonomní přepínání výhybky a "mizení" vlaku může způsobit potíže u SW stavění vlakových cest, případně u automatického provozu, který podle obsazení sleduje polohy souprav. Modul však reší nedetekované vozy, protože pro sepnutí musí souprava projet téměř celý přepínaný úsek a právě automatické přehazování výhybky. Případně se dá kaskádovat s "obyčejným" proudovým detektorem (nezkoušel jsem), aby byla souprava pod dohledem i v detekčních úsecích smyčky.
Další podobné moduly, komerční i nekomerční:
Řízení pomocí čidel (ne obsazení) zajišťuje také zapojení Moduly Brno[1]:
- ↑ 1,0 1,1 Automatická vratná smyčka, Moduly Brno
- ↑ 2,0 2,1 Auto Loop, J. Fučík
- ↑ Digikeijs DR5013
- ↑ Roco 10767