Smyčka: Porovnání verzí
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
<hr/> | <hr/> | ||
| + | |||
| + | Pro řízení smyčky se používá v zásadě nekolik přístupů: | ||
| + | 1. poloha přestavníku. Poloha přestavníku přímo určuje polaritu v přepínaném kolejovém úseku. Takto můžeme řídit jak "balón", tak kolejovou spojku. U některých "útvarů" však určit přestavník, podle kterého by se polarita řídila nejde. | ||
| + | 2. řízeni zkratem. Modul vyhodnotí zkrat, který vznike při přejezdu lokomotivy (vagónu s osvětlením apod) a propojení přepínaného úseku s okolím | ||
| + | 3. řízení pomocí optických senzorů, kolejových kontaktů nebo detekce obsazení. | ||
| + | |||
| + | |||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 27. 3. 2021, 18:56
Pojem "smyčka" (vratná smyčka) se používá k označení "útvaru" v kolejišti, kde by došlo k napojení kolejnic opačné polarity. Typický a nejjednodušší je tzv. Balónová smyčka - viz obrázek.
Na kolejišti pak vznikne zkrat, úsek smyčky je nutné oboustranně izolovat, a vyřešit jeho napájení tak, aby se dal připojit v takové polaritě, která vyhovuje pro vjezd (výjezd), který právě chceme použít.
Smyčka ale může vzniknou i v řadě jiných případů, při propojování různých tratí, nebo kolejovou spojkou u tzv. falešné dvojkolejky:
[1]
Pro řízení smyčky se používá v zásadě nekolik přístupů: 1. poloha přestavníku. Poloha přestavníku přímo určuje polaritu v přepínaném kolejovém úseku. Takto můžeme řídit jak "balón", tak kolejovou spojku. U některých "útvarů" však určit přestavník, podle kterého by se polarita řídila nejde. 2. řízeni zkratem. Modul vyhodnotí zkrat, který vznike při přejezdu lokomotivy (vagónu s osvětlením apod) a propojení přepínaného úseku s okolím 3. řízení pomocí optických senzorů, kolejových kontaktů nebo detekce obsazení.
- ↑ Automatická vratná smyčka, Moduly Brno
