Servodekodér: hybrid DCCKoleje a Pater

Zkřížil jsem servodekodéry DCC Koleje a úpravu dekodéru Paco Cañady od Patera. Na dekodéru DCC Koleje mi vyhovuje větší "hustota", většinou jsem dokázal 8 servo využít na zhlaví, případně pro zapojení rozpojovačů. Podotýkám, že v případě potřeby jen 4 servo jde prostě část desky neosadit - patice pro druhý PIC zůstane prázdná zbylé součástky prakticky nestojí za řeč.

Na rozdíl od původního dekodéru DCC Koleje jsem přidal DIP přepínač pro zap/vyp jednotlivých PICů, aby bylo možné programovat CV v konkrétním zvoleném. V příští verzi to zřejmě změním znovu a ponechám jenom jumpery - DIP přepínač je sice luxusní, ale zbytečně drahý.

Přiznávám že výsledný dekodér je skutečný mutant: myslím že některé části (diody) z DCCKolejí jsou nadbytečné. Pomozte dobrými radami zjednodušit (a zlevnit) příští verzi !

Čtení CV

Dekodér lze přinutit ke čtení CV (stejně jako standardní dekodér DCC Koleje, nebo Paterův). Pro čtení CV je nutné připojit svorky programovací koleje jak na vstup DCC signálu, tak na napájení. Při troše štěstí nepřesáhne proud odebíraný servodekodérem povolený proud na programovací koleji - doporučuji odpojit většinu serv ale aspoň jedno se musí nechat jako zátež, pomocí které bude dekodér signalizovat centrále.

Podklady pro výrobu

Soubor:Servo V3.zip Použití se řídí licencí GNU GPLv3.

Schéma

Schéma verze 3

Plošný spoj

Deska plošných spojů vypadá asi takto:

Plošňák

Rozmístění součástek

Rozmístění součástek